Při přípravě této akce vzniklo hodně nedorozumění a chaosu. My jako třída 9.B jsme si chtěli naši rozlučku vychutnat později, a to den před vysvědčením. Nakonec náš plán nevyšel a my jsme se ve středu 8. června dozvěděli, že naše rozloučení bude už příští úterý. Začali jsme na něm intenzivně pracovat. To, co si jiné třídy nacvičují a vymýšlejí alespoň měsíc předem, my jsme museli stihnout za necelý týden. Naše třídní učitelka nám věnovala pár hodin, abychom mohli trénovat. Pracovali jsme na tom i o víkendu. Tancovali jsme, nacvičovali a vymýšleli, až se nám kouřilo z hlavy. V pondělí jsme to zkoušeli už společně. Hodně z nás najednou potrápily emoce. Zbýval nám poslední den a my jsme se cítili jako naprosto nepřipravení. V pondělí odpoledne jsme ještě tancovali a nacvičovali, jak to jenom šlo. Báli jsme se, že to pokazíme. Zkrátka bylo na všechno málo času.
V onen den jsme se sešli ve škole už v 7 hodin ráno, abychom si všechno ještě zopakovali. Pak jsme se přesunuli do velké tělocvičny, kde jsme připravili židle a lavičky pro naše diváky. Pomohli jsme zprovoznit mikrofony, projektory a další potřebné věci. V tento moment jsme byli nejvíc nervózní. Viděli jsme celý druhý stupeň před sebou a už za pár minut jsme přede všemi měli dělat ty naše nacvičené kousky.
Když naše rozlučka začala, najednou jsme se cítili úplně jinak. Spadl z nás stres a cítili jsme se dobře. Diváci nám tleskali do rytmu, když jsme tancovali. A když jsme parodovali učitele, tak se smáli a bavili. Po našich vystoupeních přišel na řadu proslov, který jsme měli připravený z hodin slohu. Stoupli jsme si přede všechny a Eliška četla, zatímco my jsme poslouchali. Mnohé z nás její proslov rozplakal. Také jsme měli připravené video s prezentací našich fotek, které jsme nasbírali od první třídy až doposud. Když jsme se viděli jako třída před 8 lety, uvědomili jsme si, jak to rychle uteklo, a že se náš čas krátí. Nakonec jsme rozdávali květiny našim učitelům jako poděkování.
Mnohé z nás náhle dostihly emoce a při loučení jsme plakali. Vůbec jsme nečekali, že to bude tolik emotivní. A v to ráno nás ani nenapadlo, že by nás proslovy a naše fotky mohly rozplakat. Nakonec se naše rozlučka moc vydařila a vznikla tak další hezká vzpomínka na poslední rok na základní škole. Děkujeme za vše!

Fotografie z rozlučky :-)